Objevit… Berlín, volume 2 aneb kavárenský povaleč

Do Berlína jsem jela hlavně poznat nové kavárny. A to jsem si splnila druhý a vlastně i poslední den, co jsem v Berlíně byla. A zklamaná jsem rozhodně nebyla.

Den druhý

Ráno jsem odstartovala dokonalou snídaní, kde jsem se přecpala uzenýho lososa, sýrů, vajíček, marmelád, croisantů a zeleniny. Málem jsem se neodvalila, ale bylo super, že jsem celý den neměla hlad a nějaké normální jídlo, když nepočítám dortíky, jsme měla až navečer v buse zpět domů. Během druhého dne jsme měla v plánu hlavně ty kavárničky, které mi poradila moje úžasná kamarádka Hanka z Biting Hanah.

Den předtím jsem si do mapy vyznačila místa, kam musím. To, že skoro všechny se nacházely od sebe docela daleko, vás asi nepřekvapí.  Jako první jsem se ale vydala na zámek Charlottenburg, který byl věnován budoucí královně Sofii Charlotty. Já zámky miluji, tenhle je navíc opravdu fascinující. Projít ho kompletně včetně obrovských zahrad je na celý den, já si prošla jen nádvoří, udělala pár fotek a vyrazila vstříc kavárnám. Trochu mě zklamalo, že hlavní průčelí zámku opravují, takže fotky jsou bohužel i s jeřáby.

Mojí první vyznačenou kavárnou byla tradiční The Barn. Musela jsem si kvůli tomu zapnout google mapy na mobilu a společně s klasickou papírovou mapou jsem nakonec i dorazila do malinkaté kavárny. Usadila jsem se vevnitř, objednala si milované flat white (3 eura), cheesecake (2,60 euro) a dokonalou citronádu (4,70 euro). Systém objednávek v The Barn mě docela překvapil. Objednáte, oni se vás zeptají na jméno a pak vás vyvolávají. Musím říct, že jsme byla nadšená ze všech třech věcí a kdyby mě nečekala další část mé trasy, určitě bych se zdržela delší dobu. Vevnitř je to malinkaté, místa k sezení jsou ale i venku.

Dále jsem na seznamu měla kavárnu Bonanza. Takže jsem zase sedla na metro a vyrazila do docela zapadlé čtvrti. Trošku mě tady zarazila ne úplně sympatická slečna, ale kafe měly super. Tentokrát jsem zvolila cappuccino (3,50 euro) a opět jsem se překonala a dala si ho bez cukru. To samé i v The Barn. Zjistila jsem, že dobrý kafe mimo jiné poznám i díky tomu, že si ho prostě nemusím sladit a jeho chuť mě baví i bez přidaného cukru.

Z Bonanzy jsem se vydala zpět do centra a opět i trochu za památkami. Vystoupila jsem u bývalého hraničního přechodu Charlie Checkpoint, který mě ale trochu zklamal. Nevěděla jsem sama, co čekat a jediné, čeho jsem se dočkala byla hromada turistů, kteří se nadšeně fotí u amerických vojáků, ulice plná aut a předražené obchody se suvenýry. Mám docela ráda, když si můžu z každého města něco přivést, nějakou památku, tady jsem si ale docela dlouho vybírala a nakonec skončila u pohledu a magnetu na ledičku.

Kousek od tohohle turistického místa se ale nachází WestBerlin, moderní a jednoduchá kavárna. S tou jsem měla nejmenší problém jí najít. Zvolila jsem flat white (opět bez cukru), citronádu a mrkvový dort. Co jsem ale bohužel doma nenašla je účet, takže vám nepovím, co kolik stálo. Mrkvový dort byl super, hrozně obrovský s mandlemi a moc dobrým krémem, trochu dost sladkým. Ani jsem ho nesnědla celý, jinak bych se nehla.

Pak jsem zjistila, že nemám už tolik času, takže jsem rychle jela zpět domů, ještě navštívila obchod Kardstat a nakoupila si jídlo do autobusu. Všechno jsem stihla docela na poslední chvíli, nějak jsem neodhadla čas. Každopádně v 17.30 jsem opět nasedla do busu Student Agency a vyrazila směr Praha. Rozhodně vám ale Berlín můžu doporučit. Je to neskutečně kosmopolitní město, kde se snoubí moderní architektura s historií a já plánuji vyrazit do Berlína na delší dobu. Berlín tak z mého wishlistu rozhodně nezmizel, protože těch míst, která musím ještě navštívit je opravdu hodně. Za mě Berlín opravdu top místo.