Photo diary aneb co se dělo v srpnu?

Tak jestli jsem říkala, že červenec byl nabitý k prasknutí, srpen na tom byl skoro úplně stejně. Hlavním tahákem tohoto měsíce byla rozhodně Budapešť a festival Sziget, kam jsem jela poprvé a rozhodně ne naposledy. A pak také rozlučka a svatba mojí nejlepší kamarádky Kačky. Další photo diary je tady, tak jdeme na to.

Začátek srpna patřil naší celkem pravidelné dámské jízdě s holkama. Vyrazily jsme na mňamku do Modrého zubu a pak na koncert naší oblíbené české kapely. Na rozdíl od minulého roku jsme všechny poctivě dorazily domů do půlnoci. Druhý den jsme vyrazila do Postupic, kde jsme dvakrát jela na kole. Jednou se jen tak random projet a podruhé za tetou a hlavně za jejíma super roztomilýma koťátkama. Srpen patřil hlavně festivalu Sziget v Budapešti, kam jsem jela s kolegyní Mili. Ve středu 7.8 jsme byly připravené na Hlavním nádraží a čekala nás sedmihodinová cesta do Budapešti do Maďarska. Hned první den hrál Ed Sheeran, což je můj velký oblíbenec. Musím říct, že oproti českým festivalům bylo na Szigetu neskutečné množství lidí a po Edovi jsme z areálu šly snad hodinu. Dopoledne jsme většinou věnovaly práci a odpoledne šly na festival. Ve čtvrtek jsme měly rozhovor s kapelou Weshley Arms, což byl můj první rozhovor na kameru a ještě k tomu v angličtině. A musím říct, že zase dlouho žádný nepotřebuju zažít.

V pátek jsme si sbalila pár věcí a chvilku po desáté večer vyrazila z areálu, abych stihla autobus Student Agency zpátky do Prahy. Ta cesta byla příšerná a myslela jsem, že mi zdřevění nohy. Nikdy si na dlouhou cestu nesedejte do studenta dopředu, protože si nenatáhnete nohy a po hodině už nebudete vědět, jak si sednout. V půl sedmé ráno jsme byla v Praze a měla hodinu na to, abych byla zase připravená na další cestu. Na tento víkend byla totiž naplánovaná rozlučka mé kamarádky Kačky. Vymyslely jsme s holkama, že jí vezmeme do vinařství u Kapličky a na piknik k zámku Lednice. A musím říct, že to byl vážně super víkend. Byly jsme na degustaci vín, na diskotéce, na skvělé večeři, na pikniku, druhý den u zámku, no prostě to byl super víkend.

Já jsem se pak nevracela do Prahy, jako holky, ale zpátky do Budapeště na Sziget. Čekaly nás s Mili ještě dva dny a musím říct, že jsem z festivalu byla vážně nadšená. Byl skvěle udělaný, hrály na něm super jména a pokud bych mohla, určitě bych příští rok jela zase. Stihly jsme si navíc projít i Budapešť, která je prostě nádherná a jestli to vyjde, tak bych se do ní před Vánoci měla ještě jednou podívat. Článek o Budapešti by mohl vyjít ještě během září, tak snad to vyjde.  Musím říct, že srpen byl opravdu hodně náročný. Jakmile jsem se vrátila z Budepeště, hned o víkendu jsme jela s prací na tembulding na Monínec, který byl vážně super a navíc nám skvěle vyšlo počasí. To, že jsem šla spát v pět ráno ale raději vysvětlovat nebudu.

Hned po teambuldingu jsme jela do Postupic, kde jsem byla skoro týden, protože mamka byla na horách a já zase hlídala barák a kočky. Ve čtvrtek jsem se ale rozhodla, že pojedu za ní a trochu si vyčistím hlavu. A bylo to super, šla jsem na několik tůr a fakt jsem si tu hlavu vyčistila. Navíc bylo nádherné počasí a ani se mi nechtělo vracet do Prahy. Přede mnou byl poslední srpnový týden, který jsme zasvětila úpravám o sebe. Šla jsem na nehty, na kosmetiku, ke kadeřnici, protože v sobotu měla Kačka svatbu. A bylo to naprosto skvělé. Vyšlo počasí, lidi byli super, pobrečela jsem si a celý ten den jsme si všichni moc užili. Pár fotek mám už teď, ale v příštím photo diary se ke svatbě ještě vrátím, protože budeme mít už fotky od fotografky. Na ty se neskutečně těším.