Když mi moje bývalá kolegyně a kamarádka Adri napsala, zda bych s ní nechtěla jet na jeden den na výlet do belgických Brugg, musela jsem souhlasit. Městečko jsem sice skoro neznala, ale jakmile jsem se podívala na první fotky, věděla jsem, že to je místo přesně pro mě. A ano! Tahle krása mi totiž atmosférou připomínala mého milovaného Harryho Pottera.
Přiznám se hned na začátku, že leden není můj oblíbený měsíc, proto jsem se rozhodla, že se společně vrátíme na podzimních Brugg, kam jsem s Adri vyrazila na konci října. Jely jsme autobusem, od společnosti Vega Tour, já po strašně dlouhý době a před námi bylo zhruba 15 hodin noční cesty. Nutno dodat, že jsme měli vyrazit v sedm večer z Hlavního nádraží, ale vzhledem k zmatenosti našeho průvodce jsme vyrazili až o půl hodinu později. Těch „funny“ historek bylo nakonec docela dost, vrcholem byl možná pán, který s Adri seděl za námi a neustále kašlal. Vzhledem k tomu, že nám nikdo nekontroloval očkování ani negativní testy, nás tohle docela znervózňovalo. Nicméně, testy ani žádné formuláře na jeden den do do Belgie nebyly potřeba. Jely jsme totiž jen na jeden den, což si myslím, že bylo úplně ideální.
Nicméně jsme s Adri chytly každá svojí dvousedačku, takže jsme se relativně vyspaly a do Brugg jsme okolo desáté přijely relativně svěží a vyspalé. Následně jsme měli devět hodin volna, protože autobus musel stát na jednom místě právě těch devět hodin. S naší skupinkou jsme vyrazily do centra, ale pak jsme se od nich odpojily, protože obě nemáme úplně v lásce organizované skupinky a navíc jsme věděly samy, co nejvíc chceme vidět. Jako první jsme samozřejmě vyrazily na snídani. A co by to byla Belgie bez vaflí? No samozřejmě, že jsme si musely dát ty a obě jsme zvolily slanou variantu (já za svoje platila 13 euro). Naše kroky vedly do House of Waffles Brugge, který najdete přímo v centru a podle mě nejde přehlédnout. A bylo to tam fakt skvělý, protože jsme se tam potom odpoledne vrátily i na sladkou variantu.
Po skvělé snídani jsme s Adri vyrazily na projížďku lodí, což bylo naprosto krásný. Bruggy mi hodně připomínaly v tomhle Amsterdam, protože jsou vlastně také protkané kanály. Dobrý bylo, že jsme na loď vyrazily cca okolo 12 a projížďka byla na půl hodiny. Když jsme se totiž vracely, už tam stála mega dlouhá fronta. Lodiček ale jezdí docela dost a my platily cca 11 euro, ale určitě to stálo za to. Pak jsme samozřejmě vyrazily na procházku městem a vyfotit nějaké fotky, protože Bruggy jsou neskutečně fotogenické městečko. Krásný je to snad v každé uličce.
I když jsme do Brugg přijížděly za slunečného počasí a i na lodičce jsme měly sluníčko, odpoledne nás to trochu vypeklo a rozpršelo se. S Adri nás naštěstí spojuje láska k jídlu a ke kavárnám, takže jsme dorazily do nádherné Vero Caffe Brugge, kde jsme ochutnaly skvělé lívance, čaje, kávu a já samozřejmě nemohla vynechat ani belgické pivo. Lívance se tady pohybovaly okolo 9 euro, pivo za 4 eura (to bylo podobné i v dalších hospodách), cappuccino cca 4 eura a čaj 4.30. Pivo jsme ostatně testovaly docela aktivně, a pokud jste i vy „pivaři“, musíte vyzkoušet 2BE In Brugge/ The Beerwall, kde jsou k ochutnávce desítky piv. S příchutí, klasické, světlé, tmavé.. prostě všechno, na co si usmyslíte. Navíc si tam můžete i samotná piva koupit, krom toho jsou tam i hezká dárková balení. Po několikáté ochutnávce piva jsme zamířily ještě jednou na vafle (mimochodem, takhle večer už tam bylo mnohem více lidí, než dopoledne), koupit pralinky jako dárky a pomalu na autobus.
Stojí to za to?
Musím říct, že těch devět hodin bylo úplně ideální, protože Bruggy jsou opravdu maličkým městečkem, ale podle našeho průvodce jsou druhým nejnavštěvovanějším městem Belgie, což se vůbec nedivím. Co se turistů týče, bylo to úplně v pohodě, nikdy jsme fronty nestály, v kavárnách jsme si hned sedly a jen občas nás na některých „fotících“ místech překvapilo pár lidí. Vždycky jsme ale počkaly a pak se fotily, jak dlouho jsme chtěly. Za sebe rozhodně Bruggy mohu doporučit, možná je dobré je spojit i s nějakým dalším belgickým městem, ale i takhle to rozhodně stojí za to.
Bez komentářů