Objevit Salzburg, 1. část… degustace rakouských specialit a poprvé na paddleboardy na Lake Fuschl

Některé věci se dějí, aniž byste je nějak výrazně plánovaly. To se stalo i mě, když jsem 1. července odjížděla na filmový festival do Karlových Varů. Dostala jsem totiž hodně nečekanou možnost jet další týden od čtvrtka do neděle na poznávačku do Salzburku. A to je jasné, že já, cestovatelka, jsem nemohla odmítnout.

Moje práce je skvělá v tom, že mám díky ní neskutečně moc možností. Když nám naše šéfová Míša poslala mejl s tím, že je možnost jet na čtyři dny do Salzburku, jít na electro festival a přes den poznávat tohle krásné rakouské městečko, věděla jsem, že nemůžu odmítnout. Navíc, když jsem zjistila, že je možnost jet ve dvou, tak bylo jasné, že si po Varech zase sbalím věci a společně s Nelčou do Rakouska odjedeme.

První deštivý den v Salzburgu

Ve čtvrtek jsme tak nasedly v sedm ráno do autobusu a vyrazily. Cesta utíkala v pohodě, musím říct, že těch šest hodin uteklo tam i zpátky strašně rychle. Povídaly jsme si, pospávaly, pracovaly a okolo jedné jsme dorazily na nádraží do Salzburku. Tam na nás čekal taxík, který jsme měly zařízený a odvezl nás do hotel ARCOTEL Sallieri. Ten byl kousek do centra, v něm jsme byli zhruba za deset minut. Salzburk opravdu není velké město, je to čtvrté největší město Rakouska, ale v centru jste poměrně rychle a následně ho velmi rychle i projdete. O tom se ale ostatně dozvíte až v dalším článku, kde se právě centru Salzburgu budu věnovat. Na tenhle výlet jsem totiž vyrazila díky společnosti Salzburgland, které moc děkuji za tuhle možnost. Právě oni nám vytvářeli program, tak abychom nejen město, ale i jeho blízké okolí poznali.

 

Jakmile jsme se ubytovaly v hotelu, měly jsme sraz s Johannou, která byla naší průvodkyní a vyrazily do tradiční restaurace StiegKeller, která se nachází hned v centru. Vtipné bylo, že na schodech jsme potkaly partu cca šesti Němců nebo Rakušanů v krojích, kteří byli z třech holek nadšení. Moje znalost němčiny je tedy nic moc, ale pochopila jsem, že by s námi klidně odešli, kam bychom chtěli.  Na plánu zde byla degustace rakouských piv. Sama mám piva dost ráda a ta rakouská jsem poctivě testovala. Jsou určitě lehčí, než ta naše česká, takové více dámské, tipla bych to zhruba na naší desítku. Fajn osvěžení, asi se z toho neopijete. K jídlu jsem si dala plněné knedlíky s uzeným masem  a neskutečně moc zelí (Knödelvariation mit Sauerkraut). Překvapilo mě, kolik zelí bylo, ale hlavně, že plněné maso bylo v knedlíkách často i křupavé. Jako sladkou tečku jsme měly typický dezert pro Salzburg – Salzburger Nockerl. To je dezert z šlehaných bílků a cukru, který připomíná tři kopce okolo města, který se polévá malinovou omáčkou. Na mě je to dost zvláštní kombinace a musím říct, že bych si to příště asi už nedala. Po neskutečně dobrém jídle jsme se přesunuly na Electro Love Festival. Já osobně electro moc neposlouchám, ale hráli tam i dost mainstreamový interpreti, tak jsme si s Nelčou řekly, proč ne. A musím říct, že set Alana Walkera byl super a otevírací ceremoniál byl naprosto pecka. Dlouho jsem neviděla, tak obří stage, která by byla tak propracovaná. Bohužel nám ale dost pršelo a s holkama jsme měly, co dělat, abychom sehnaly taxíka a vrátily se zpátky na hotel. A já si gratulovala, že jsem si vzala ještě boty na běhání a nebudu muset další dny chodit v mokrých botech.

První paddleboard v životě a nádherné jezero 

Páteční ráno nás přivítalo v mlze, ale naštěstí nepršelo, za což jsme byly fakt rády, protože dnes jsme měly strávit celý den venku. Po skvělé snídani jsme v deset dopoledne vyrazily směr jezero Lake Fuschl, kde jsme si měly vyzkoušet paddleboard. Nutno dodat, že pro mě to byla premiéra. Mám z vody přirozený respekt a ani v moři se nikdy nevydám nikam moc daleko. Bojím se, že mě proudy vezmou někam daleko a já už se nedostanu zpět. Sice nepršelo, ale byla dost zima, takže jsme se s holkama nasoukaly do neoprénů, vzaly paddleboardy a vyrazily směr pláž ELF Organics Beach. Musím říct, že jsem byla z jezera naprosto fascinovaná. Mělo nádhernou barvu a oproti vzduchu venku bylo fakt teplé. Moje paddleboardovací schopnosti mě nicméně dvakrát otočily a vracely mě zpátky. Jedna z pánů, co nám na vodě pomáhali, se mě naštěstí ujal a společně jsme se dostali na pláž, která byla sice poměrně kousek, ale já se bála, že se tam snad nikdy nedostanu. Vyděkovala jsme se mu a slíbila, že cestu zpátky už snad zvládnu sama (a zvládla, i když nutno dodat, že proudy mi dost pomáhaly).

Na ELF Organics Beach to bylo ale skvělý. Strašně moc pěkný místo, navíc super doprovodný program. Bar, drinky, odpočinková křesílka, možnost udělat si vlastní mini makrame nebo vyrobit si trička. To jsme s Nelčou neodolaly a obě už stříkaly barvama na trička. Já jsem zvolila jen takový něžný design, jen srdíčko a název festivalu. To Nelča se odvázala víc a musím říct, že se mi její i moje verze moc líbily. No a protože nás večer čekal festival, nechaly jsme si všechny na tváře dát třpytky. Nikdy jsem moc tohle festivalové líčení nechápala, ale musím říct, že to vypadalo dost dobře a líbilo se mi to. Až jsem litovala, že si to večer musím odlíčit (i když třpytky jsem nacházela ve vlasech ještě druhý den). Okolo jedné hodiny nás čekal zase odplutí zpátky a návštěva restaurace das See. Tentokrát jsem vyzkoušela domácí pastu a smaženou rybu. A musím říct, že mě ta kombinace dost překvapila. Jako dezert jsme s Nelčou otestovaly mangové creme brule a jahodové tiramisu. Za mě to bylo trochu nedochucené a zůstanu u těch klasických verzí.

 

Počasí nám ale vyšlo skvěle, samozřejmě mi bylo líto, že nebylo více jasno, což bylo ale celou dobu našeho výletu a vrcholky hor nám zůstaly skryty. Ale fotky nemůžou tak nahradit ten zážitek, který jsem z jezera a okolí měla. Pořád jsem běhala a snažila se ho nějak vyfotit, ale ta nádherná barva a to místo se prostě musí zažít. Je skvělé, že jezero se nachází cca 20 minut od města a dojet k němu není žádný problém. A vy se rázem z města ocitnete uprostřed přírody. Navíc si u Lake Fuschl můžete půjčit paddleboardy a užívat si tu krásu. Rozhodně doporučuju tohle místo navštívit. Odpoledne nás čekal přesun zase na festival, ale tentokrát jsme já, Nelča a jedna super holčina z Itálie Nicoletta odjely trochu dřív. Původně jsme si chtěl dát drink na hotelu, ale protože jsme měly hlad, zamířily jsme do italské restaurace kousek od hotelu, kterou nám doporučil číšník. A vzhledem k tomu, že pizzu odsouhlasila i sama Nicoletta, tak je jasné, že chybu jsme neudělaly.

Pokračování příště.. 🙂