Objevit Salzburg, 2. část.. poznávání krás města a nejlepší sachr (nejen) ve městě

Náš výlet s Nelčou v Salzburgu se v druhé části přesune z přírody a festivalu více do města. Salzburg mi hodně svou architekturou a atmosférou vlastně připomínal Prahu. Přeci jen jsme dlouho byli součástí jedné monarchie a určité prvky se prostě objevují v obou městech. Nutno dodat, že je to ale velmi milé a krásné město. Připravte se na pořádnou nálož fotek. 

Salzburg křížem krážem

V sobotu byl na programu prohlídka města. V deset hodin jsme u nás na hotelu měly sraz s naší tour lady, která ale buď neuměla hodiny nebo proběhl nějaký komunikační šum a ona se na místo setkání nedostavila. Po rozhovorech s Johannou, která nám celou dobu v Salzburgu dělala společnost, jsme se přesunuly do centra města, kam se nakonec dostavila i tour lady. A přesně mě potvrdilo, proč nemám průvodce moc v oblibě. Z její prohlídky města jsme se nedozvěděly prakticky nic, neomluvila se za to, že přišla pozdě, jen nám řekla, že nemáme čas, zastavovala se na místech, kde to bylo nedůležité, a když už jsme někam došly, tak nám jen řekla, kde jsou hezké foto místa a hned jsme šly dál. K dispozici Salzburg jsme měly Card, která platí na všechnu dopravu a památky, bylo možné vhodné nám o tom říct. To se ale nestalo a my si tak zbytečně zaplatily vstupy do dvou míst, kam jsme ji mohly využít.

 

Co mi ale vynahradilo ne moc povedený začátek dne byla skvělá restaurace St. Peter Stiftskulinarium, která měla nádherný interiér a nacházela kousek od místního kostela. Mimochodem, hřbitov u něj vypadá spíše jako zahrada. V Rakousku je totiž tradicí pěstovat na hrobech květiny, nejsou tam jen kamenné náhrobky. To z tak smutného místa dělá aspoň trochu veselejší prostor. V restauraci jsem pokračovala na vlně rakouské tradice a dala si typický vídeňský řízek s brambory. A musím říct, že ty byly opravdu skvělé. A naprosto fenomenální byl i štrůdl s jablky a vanilkovou zmrzlinou. Štrůdly miluju a tenhle byl teda naprosto pecka. Odpoledne jsme společně s Nelou a Nicolettou vyrazily na prohlídku města po svých. Naše první cesta vedla směrem na hrad Hohensalzburg, který byl vystaven v 11. století. Na hrad se můžete vyškrábat pěšky, ale my jsme zvolily cestu výtahem, který vás zaveze nahoru do muzea moderního umění. Cesta výtahem stojí 2,8 euro, ale pokud máte Salzburg card máte dopravu a vstupy zadarmo. Procházka k hradu je opravdu krásná; jste stále ve městě, ale připadáte si, jak někdy v přírodě mimo civilizaci.

A rozhodně stojí za to vyjít i na samotný hrad. Vstup stojí 10 euro a doporučuju všema deseti. Výhled na město je opravdu krásný, areál je velký a i v červenci, během letních prázdnin, tam bylo sice hodně lidí, ale všude se dalo v klidu vyfotit a žádné fronty na fotky se nestály. Vyškrábejte se tedy nahoru, určitě to za to stojí. Po Hohensalzburg jsem zase sešly dolů a vydali se směrem k zámku Mirabell, který nechal postavit arcibiskup Wolf Dietrich pro svou milenku Salome. Z jeho zahrad je nádherný výhled právě na hrad a na katedrálu sv. Ruperta a Virgilia. Moment, kdy se otočíte a uvidíte všechny dominanty najednou, je opravdu dechberoucí, na což odkazuje i samotný název Mirabell. Nutno ale dodat, že tady už je lidí přeci jenom více a ne všechno se dá vcucnout na fotku. Potom už jsme celkem uťapené vyrazily vstříc našemu hotelu a hotelovému baru, kde jsem ochutnala třeba moc dobrý místní pivo Augustine. Je to taková zhruba desítka, řekla bych ideální dámský pivo. Tak ho, holky, určitě zkuste.

Mozart a sachr, který musíš ochutnat

Druhý den jsme se Nelčou měly ještě docela dost času, protože autobus směr Praha nám jel až ve tři hodiny. Po snídani jsme si tedy zabalily a vyrazily opět do města. Naše kroky vedly opět k rodnému domu Mozarta, kde je i muzeum. Za mě ale nic moc. Je tam sice pár zajímavých věcí, třeba to, že bez své manželky a sestry by dnes Mozarta asi nikdo neznal, protože to byly právě ony dvě, kdo se postarali o jeho odkaz. Ale nečekejte něco, co by vás vystřelilo do nebes. Bohužel to samé musím říct i o galerii v Salzburgu, kde je to zas takový pelmel věcí a sbírek, které na sebe ale moc nenavazují. O tohle bych asi klidně mohla přijít. Neděli ale zpříjemnila ještě jedna skvělá věc. S Nelčou jsme vyrazily do hotelu Sachr na pravý sice vídeňský sachr. Bez něj z Rakouska zkrátka nesmíte odjet. Sice jsme za jeden dort zaplatily okolo 9 eur, ale rozhodně to stojí za to. A věřte mi, že s tím, co známe z českých cukráren se to fakt nedá srovnat. Za tohle to určitě stojí. Pak nás už čekalo dojít na hotel a hurá směr Praha.

Stojí to za to?

Musím říct, že tohle byl opravdu skvělý výlet. Moc děkuji společnosti Salzburgland, díky které jsme na tenhle výlet vyrazily. Salzurg je opravdu krásné město, v mnoha ohledech, hlavně z historického hlediska podobný Praze. Vzhledem k tomu, že to byl press trip jsme měly i většinu hrazený, což bylo moc fajn. Jsem za tuhle možnost opravdu moc ráda a děkuji i naší hlavním průvodkyni Johanně, která nám celou dobu dělala společnost. Pokud máte možnost, určitě do Salzburgu doražte, protože to není jen o městě, ale aktivit okolo se dá dělat spoustu. Snad vám tenhle článek pomohl.