Musím říct, že březen byl plný měsíc od začátku do konce. Ať už běžné dny, kdy jsem pravidelně běhala, jógovala a chodila do práce, tak už dny, kdy jsem vyrazila do Nového města na biatlon, s mamkou do Benátek nebo s partou kamarádů do Krkonoš. Pojďme se na ten můj březen podívat.
Poslední Co se děje vyšlo v listopadu a sama si teď zpětně říkám, že asi už nemá cenu psát věci, co se staly pár měsíců zpátky. Z listopadu roku 2021 tak skočíme do března roku 2022 a rozjedeme to snad pravidelněji. Tyhle články mě baví psát, ale zaberou dost času a někdy je to takové náročné všechno sepsat. Teď ale jdeme na to.
Jestli pro mě nějaký měsíc byl pořádný fičák, tak to byl březen. Po třech letech a deseti měsících jsem se rozhodla skončit v mém milovaném ÓČKU. Po tak dlouhé době jsem se prostě rozhodla, že je čas jít dál a zkusit něco nového a jiného. A proto jsem se i toto Photo Diary ponese i v tomto duchu.
Psát tohle photo diary je hrozně divný. Polovinu měsíce jsme totiž všichni strávili a hlavně ještě trávíme v karanténě ohledně nebezpečí koronaviru. Už mi z toho tématu jde hlava kolem a články kolem něj už skoro nečtu. Měla jsem fáze, kdy mě z toho celý den bolela hlava. Tak jsem se rozhodla, že se budu chodit projít, protože nechci, aby mě tahle situace úplně pohltila.
Jestli únor byl na akce bohatý, březen byl poměrně klidný. Je pravda, že pár dní jsem nevěděla, co dřív a domů chodila jen spát, ale výletů moc nebylo. Potkala mě ale jedna hodně smutná událost, ale to je moc osobní a nechci vám ti kazit to krásné jarní počasí, které teď přichází. Tak jdeme na další photo diary.