Objevit.. Plzeň aneb toulky (nejen) za kavárnami

Právě sedím v úžasné kavárničce v Brně, kam jsem se neskutečně těšila, ale myšlenkami jsem ještě napůl v Plzni. Rozhodla jsem se, že si přes svátky vezmu dovolenou a vyjela jsem poznávat krásy českých měst. Mezi nimi Plzeň a Brno.

Pár let v mé milované Plzni bydlí moje Nelča, kterou znám už milion let, a za kterou se vždycky ráda vydám. A  za zážitky, kterých je Plzeň plná. Naštěstí i kaváren, které se tam za pár rozrostly, jak houby po dešti a pořád je, co objevovat.

Hned po mém sobotním příjezdu jsme s Nelčou vyrazily do DEPA 2015 na Street Food Festival. Po dlouhé době to byl festival, kde jsem neměla stánek a mohla si ho tak užít, jako návštěvník. Trochu mě ale zklamal v tom, že většina stánků nabízela burgery, u kterých se tvořily nekonečné fronty. Já od Nelči ale dostala tip na Arnie´s, což je nově otevřená restaurace, která se specializuje na dobroty ze Srí Laky, a přestože nejsem fanda exotiky, tak tohle mě dostala. Měla jsem skvělou placku, kde byla směs kuřecího masa, sýru, rajčat, vajíčka a jarní cibulky a přelitá kari. Nejenže jsem si pochutnala a ještě mě to zasytilo. K odpolední kávě od Pappa Coffee jsem si ještě dala palačinku s marmeládou a vyrazily jsme vstříc Plzni. Večer nás čekala Nelči kamarádi, kteří dělala domácí sushi, hráli jsme hry, zpívali, smáli se a bylo to prostě strašně fajn. Ještě před tím jsme ale vyzkoušely skvělou točenou zmrku černá višeň, která byla jako úhel. Neskutečný.

Neděli jsme zasvětili výletu a vyrazili jsme na zámek Blatná, kde jsou v místní oboře daňci, kteří se mohou krmit. Ze začátku k nám moc nechtěli, ale po procházce, kdy jsme potkali ještě pávi a kachny, k nám přišli a byli neskutečně roztomilí. Nakrmili jsme je a vrátili se do Plzně, kde jsme celý hladoví šli hned na oběd.  Pokud ale můžeme, tak doporučujeme zůstat v Blatné delší dobu, jinak strávíte většinu dne na cestách, přestože Blatná je od Plzně necelou hoďku. S Nelčou jsme si chytře daly česnečku a palačinky s přelivem z lesních plodů a domácím vanilkovým krémem. Nelča naší podivnou kombinaci okomentovala slovy, že jsme jak po flámu.

 

Protože jsem jela do Plzně hlavně objevovat nové kavárny, Nelča moje přání svědomitě plnila a vzala mě do nádherné kavárny La Frenchie, o které jsem už slyšela. Protože jsem byla po palačince šíleně přeslazená, dala jsem si brokolicový quiche (55Kč), cappuccino (54 kč) a domácí ledový čaj (54 Kč). Nelče jsem ale její lehounký koláč s malinami a bílou čokoládou (60 kč) dost záviděla. Samozřejmě jsme nemohly ani teď vynechat odpolední dávku zmrzliny. Nelča mě vzala na domácí (podnik jsem bohužel zapomněla); já si dala borůvkový jogurt a meloun cantaloupe. Jako co vám budu povídat? Dokonalost. Po propovídaných hodinách jsme dorazily domů, odpočinuly si a večer zase ve třech vyrazili na večeři. V hospodě U Salzmannů jsem měla snad nejlepší kulajdu svýho života, tři piva a nakládaný hermelín. Prostě plzeňský život.

 

V pondělí jsme sice už měli naplánovaný odjezd do Prahy, ale ještě jsem Nelču donutila na ranní kávičku. Tentokrát jsme opět neodolaly Pappa Coffee; já jejich tiramisu (59 Kč), ledovému čaji (49 kč) a cappuccinu (45 Kč). Nejlepší ledový čaj! Těsně před odjezdem ještě rychlá návštěva katedrály, kafe z The Fresh Bar a hurá do Prahy. Musím říct, že kdybych si měla vybrat město, kde bych žila (kdyby to nebyla Praha), byla by to určitě Plzeň. Nádherné město, ve kterém se pořád něco děje. Už teď vím, že se tam zase brzo budu muset vrátit a objevit další kavárničky a památky, které jsem teď nestihla.