Morava. To je pro mě od tohoto víkendu symbolem krásy, léta, vína, milých lidí a nádherných zákoutí. Občas se vyplatí vybodnout se na moře a vyrazit objevovat to, co máme tady u nás. Protože Morava za to určitě stojí.
S Deniskou a Markét jsem o tomhle víkendu, respektive prodlouženém víkendu, mluvily docela dlouho. Markét odlítá na konci července do Kanady a tak bylo jasné, že společně musíme náš první a na nějakou dobu poslední víkend podniknout. To, že pojedeme na Moravu vyplynulo tak nějak náhodně a rozhodně jsme nelitovaly. Termín jsme zvolily v druhé polovině července a ubytování jsme byly v Penzionu Vinný Tunel v Pouzdřanech. Fotky na stránkách rozhodně nelžou, my jsme chytly poslední místečko v Květinovém apartmánu, který je sice pro pět, ale vzhledem k tomu, že jiný ze tří pokojů volný nebyl, jsme ho vzaly.

Návštěva ve 4Pokojích je povinnost

Degustačka
Hurá na Moravu
Na Moravu jsme vyrazily v neděli ráno a vyrazily jsme vlakem do Brna. To, že jsme si v půl desátý bouchly prosecco, nám vůbec nevadilo. V Brně jsme byly cca okolo dvanácté a naše první cesta vedla do mých milovaných 4Pokojů. Tohle místo prostě musíte navštívit, i když jste v Brně jen hoďku. Po bezvadných vejcí benedict s rosbífem jsme vyrazily vstříc hlavnmu nádraží a menší honičce, abychom stihly autobus do Pouzdřan. Léto je ve znamení různých uzavírek, takže místo vlaku jsme do malé moravské vesničky jely autobusem. Sice nám chvilku trvalo, než jsme ho našly a pak byl i trochu zmatek, co se lístků týče, ale nakonec jsme ve dvě hodiny vyrazily směr Pouzdřany, cca hodinu od Brna.

Tady to bylo tak krásný 🙂
Přivítala nás klidná moravská víska, kde v neděli odpoledne jsme byly jen my a pár návštěvníků místní restaurace. Počasí nám vyšlo parádně, ale táhnout se cca 2 km s věcma po sluníčku, moc příjemné nebylo. I když jsme tedy přemýšlely, že bychom se ještě šly někam projít, místo toho jsme s nadšením otevřely první flašku vína, uvelebily se na nádherné závěsné posteli a povídaly jsme si.
V šest hodin večer nás totiž přivítal jeden z místních vinařů a dali jsme si degustaci. Já tyhle degustace miluju a pan vinař byl skvělý. Ochutnaly jsme devět vzorků (já poctivě všechny, holky některé vynechaly), poslouchaly jsme všechno možné o víně, hodně se ptaly a užívaly si pak krásný západ slunce. Zkrátka takový nedělní večer byl prostě perfektní.

To se neokouká 🙂

A tohle se nepřepije 🙂
Objevit krásy pálavských vrchů
Pondělí jsme začaly krásnou snídaní na terase (i když nás v sedm ráno vzbudil místní rozhlas s cenami ovoce a zeleniny), kterou nám připravily majitelé. Pak jsme se oblékly, půjčily si kola a vyrazily vstříc krásám Moravy. Původní plán bylo dojet na Svatý kopeček do Mikulova, ale cesta, počasí a i to, že jsme vyrazily později, nás nakonec od plánu odradilo. I tak to byl ale skvělý výlet (i když moje kolo tak skvělý nebylo). Cyklostezky byly v naší oblasti super, část jsme jely v lese a část okolo přehrady Nové mlýny, která je opravdu nádherná, obrovská a fascinující.
Našim prvním cílem byla vesnička Pavlov a hlavně Archeopark Pavlov, což je muzeum, která mapuje dávnou minulost cca před 30 tisíci lety. V tu dobu žily na Moravě lovci mamutů, mimo jiné se zde našla i slavná Věstonická Venuše. Muzeum je skvěle udělané, hodně intereaktvní, samotná stavba je hrozně zajímavá a i uvnitř je to fakt skvělý a věřím, že to bude bavit děti i dospělé. Já sama se o tuto dobu moc nezajímám a byla jsem nadšená.

Archeopark Pavlov

Archeopark Pavlov
To byl nakonec hlavní cíl naší cesty. Sice jsme po dlouhém rozmýšlení ještě pár kopců vyjely, ale protože do Mikulova to mělo už být jenom do kopce, navíc po hlavní silnici a dost na sluníčku, rozhodly jsme se, že to tady ukončíme a raději se v klidu vrátíme na ubytování. V sedm jsme musely stihnout pana vinaře, u kterého jsme si chtěly koupit vína. Ještě jsme navštívily roztomilou kavárničku Sousedé, kde jsem si dala skvělou domácí paštiku a skleničku vína a vyrazily jsme vstříc našemu penzionku.
Pokud v této oblasti budete, určitě doporučuju navštívit i vesničku Strachotín. Na její hlavní ulici Sklepní je totiž spousta sklepů, další várka skvělého vína. My jsme bohužel měly tu smůlu, že většina sklepů byla zavřená, ale nakonec jsme jeden našly. A musím říct, že víno to bylo opravdu skvělé. Vlastně jsem na Moravě neochutnala jediné špatné víno. Nejsem tedy moc velkou fanynkou sladkých vín, takže třeba taková Pálava jde mimo mě, ale vína tu jsou opravdu skvělá. Rozhodně doporučuju připlatit si i za degustaci a hlavně podpořit místní vinaře. My jsme si jednu láhev u pana vinaře koupily za 150 korun, což mi nepřijde špatný. Domů jsem si odvážela tři láhve a teda rozhodně to stálo za to.

Nádrž Nové mlýny

Nádrž Nové mlýny

Aby toho vína nebylo málo 🙂

Skvělá paštika 🙂

Jedna terásková 🙂

A jedna s kočičkama 🙂
Bez komentářů