Photo diary aneb co se dělo v říjnu?

Kdybych měla vybrat z celého roku jeden z nejvíc akčních měsíců, byl by to možná říjen. Odstartovala jsem ho nejdelším během své běžecké kariéry a zakončila ho krásným výletem do belgických Brugg. A rozhodně to nebylo jediný.

Říjen začal docela divoce, protože jsme společně s Lenkou a Anet vyrazily na Liberec Nature Run, tedy (pro nás) dvanácti kilometrový běh okolo Liberce. Přiznám se, že jsem byla dost nervózní, ale taky se dost těšila. Musím teda říct, že kdyby to nebyl závod, tak se po prvních metrech otočím a jdu domů, protože jsem od začátku cítila, že to nebude dobrý. Trať byla hodně náročná, což jsem věděla, protože Liberec je docela v horách a snad prvních 7 km bylo jen do kopce. Ale přemohla jsem se a běžela jsem i ve chvíli, kdy jsem nemohla. Ale taky jsem dost šla, ale ono to nešlo. Nakonec jsem měla tempo 6.51 a byla jsem na sebe dost hrdá, že jsem se do toho cíle dostala. Poslední metry jsou vždycky nejhorší.

Hned druhý den jsme s prací jeli na konvent kousek od Prahy, kde jsem si mimo jiné užily i boží koncert Kapitána Dema, kterého já prostě zbožňuju. Musím říct ale že jsme po běhu byla úplně dead, takže to u mě na nějakou velkou party moc nevypadalo. Takže jsem se s nějakým návratem do svojí cvičící a hlavně běhací rutiny vracela trochu pomaleji, zvlášť s tím během. Do běhacích tenisek sem se vrátila až skoro po měsíci.

V polovině října mě čekala jedna hrozně důležitá oslava, protože moje Janička třicetiny a byla tak další, kdo se zapsal do klubu třicátnic. A musím říct, že jsme to oslavili pořádně, protože to bylo po strašně dlouhý době, co jsem dorazila domů snad ve tři ráno. Druhý den jsem zrovna akční neděli neměla, to je pravda. A ještě jedna pěkná party mě čekala. S Verčou a pár lidmi ještě z ÓČKA jsme slavili Halloween, což byla sice klidnější párty, ale i tak to stálo za to. A hned druhý den jsme s Adri vyrazily na výlet do belgických Brugg. Dám sem jen pár fotek na ukázku a více se dozvíte v článku, který už mám rozepsaný <3 Bude stát za to, protože Bruggy jsou nádherný a pro mě osobně mají atmosféru Harryho Pottera.