Objevit Barcelonu, 2. část.. krásný, ale plný Park Guell, bez paelly by to nešlo a ledové moře

Už jsou to skoro dva měsíce, co jsme s Denčou vyrazily do Barcelony a já pro vás mám konečně druhou část našeho putování. Počasí se umoudřilo, a proto jsme vyrazily vstříc parku Guell, za který sice nějaké to euro zaplatíte, ale i tak to stojí za to. A samozřejmě jsme nevynechaly ani moře.

Park Guell a ta pravá atmosféra

Věděli jsme, že neděle má být už mnohem hezčí a hlavně slunečnější, než sobota. Proto jsme si na dnešek naplánovaly známý park Guell, který je kousek od hlavního centra, leží nad městem, aby na něj bylo z parku vidět.  Park navrhl Gaudí původně jako zahradní měst. Projekt se ale nakonec nepodařilo zrealizovat, ale i tak v parku pár budov najdete. Vstup do něj je deset euro, frontu, kterou jsme na lístky stály byla do deseti minut odbavená. Nutno ale dodat, že jsme v Barceloně byly v únoru a v parku něco okolo desáté. V létě nebo v hlavní sezóně asi doporučuji koupit lístky online, i tak ale něco ve frontě stát budete. Park je sám o sebe opravdu ohromný a nádherný. Hlavně mimo hlavní část se počet lidí ztratí, hustěji je až u výhledů na město. Potkáte zde spoustu pouličních umělců, kteří hrají na kytary, ale také dost prodejců, kteří vám chtějí prodat úplně všechno; od vody, po dřevěné hračky či různé barevný nesmysly. V tomle mi to trochu připomínalo Paříž.

Park je opravdu nádherné místo, ale připravte se na to, že počet lidí je hlavně u výhledů opravdu neskutečně. A opět připomínám, že jsme v únoru. Na to, abyste si tam sedli na jednu z ozdobných laviček a kochali se, to opravdu není. Jen se rychle vyfotit a zase jít. My jsme si poseděly v jiné části parku a nechaly do sebe proudit trochu vitaminu D. A samozřejmě nemůžu nezmínit symbol města, ještěrku, kterých je všude hafec. Podle legendy se ale nejedná o ještěrku, ale o draka. To nic nemění na tom, že bez téhle barevné potvůrky byste neměli z Barcelony odjet. Pak jsme se procházkou vydaly zpět do centra, okolo katedrály na jídlo, protože odjet ze Španělska bez paelly a bez sangrie by nešlo. Jméno restaurace jsem úspěšně zapomněla, ale paellu měly dobrou. Naše další kroky vedly k mozaice Kiss Barcelona. Ta je z roku 2014, je zhotovena ze 4000 fotografií, na kterých lidé zobrazili to, co pro ně znamená „svoboda“. Z dálky pak mozaika zobrazuje rty a polibek. I když by se mohlo zdát, že má mozaika banální význam, není tomu tak. Je zhotovena k příležitosti třístého výročí dobytí Barcelony a ztráty svobody Katalánska.

Potom jsme se přesnuly k známé třídě La Rambla, která takhle o víkendu ožívá cca okolo páté odpolední, jako ostatně celá Barcelona. Jsou tu otevřené všemožné stánky, obchody, a když budete mít štěstí, můžete se stavit i na místní trh. V neděli je ale zavřený. My jsme se směřovaly k přístavu, kde jsme opět natrefily na pouliční umělce. Koupily jsme si proto svařák či sangrii na místním mini trhu a užívaly si už trochu chladný španělský večer.

Moře v únoru a zase někdy ahoj!

Naše poslední barcelonské ráno začalo trochu divoce, protože já skoro celou noc nespala a asi ve čtyři ráno prosila Denču o brufen. Na 90% jsem si jistá, že jsem si jako „suvenýr“ přivezla covid, ale testy další den to nepotvrdily. Nicméně dalších několik týdnů jsem se nějaké chřipky a nachlazení nemohla zbavit. Nicméně na našem barcelonském to do nám ještě chybělo moře. Barcelona je město snů, protože leží u moře, které jsme samozřejmě nemohly vynechat. I když bylo ledové jak blázen, stejně jsme v něm kotníky smočily. A musím říct, že počasí opět vyšlo báječně a já si dovedu představit, že bych u moře strávila i několik hodin. K tomu knížku, prosečko a jsem dobrá. Na to jsme ale bohužel čas neměly, tak jsme se do hostelu vrátily pro věci a vydaly se na letiště.

Stojí to za to?

Barcelona je na čtyři dny úplně ideální, ale sama si nedovedu představit, že tam pojedu třeba v červnu. Za prvé, tam musí být šílené vedro, protože i my si v jednu chvíli svlékaly kabáty. Za druhé, počet lidí musí být mnohem větší. Už to, co jsem zažila já, mi docela stačilo. I tak ale vím, že jsem v Barceloně určitě nebyla naposledy, protože se ještě chci podívat dovnitř Sagrady, a co jsem koukala tak i v okolí je spousta výletů.