Severské země byly už dlouho můj sen. Říká se o nich, že jsou to velmi specifická, jedinečné, drahé, ale krásné. A musím říct, že to všechno nám s Janičkou Stockholm, hlavní město Švédska, dal. Za mě je to jedno z nejzajímavějších měst, které rozhodně stojí za návštěvu.
Po strašně dlouhé době jsme se s Janičkou rozhodly, že vyrazíme na eurovíkend. Napadl nás Stockholm, protože to byl už dlouho můj sen. Když jsem ale vybíraly letenky, přemýšlely jsme ještě nad Oslem či třeba Reykjavíkem z důvody ceny. Nakonec ale nejlépe finančně vyšel právě Stockholm, takže jsme na konci července ve čtvrtek vyrazily směr pražské letiště a následně Stockholm. Překvapilo nás, že se tam letí něco málo přes hodinku, což je opravdu rychlovka. Letiště Arlanda, na které jsem dorazily se nachází cca hodinku od centra, respektive od místa našeho hotelu. Možností, jak se dostat z letiště je více, my jsme zvolily to, že jsme si koupily čtyřdenní lístek na MHD, na které platí i vlaky. Busem jsme jely na zastávku Märsta a odtud vlakem do našeho ubytování. To jsme měly na zastávce Älvsjö (ty názvy jsou vážně šílený) a je to Motel L Älvsjö. Musím říct, že poměr cena a výkon super. Od čtvrtka do neděle jsem platila za jednu osobu zhruba okolo 2500, což je na Stockholm vážně super cena. Plus jsme sit teda na místě jednou dokupovaly snídani.
Po příletu jsme si hodily věci na hotel a vyrazily směr centrum. Stockholm leží na několika ostrovech, které spojuje jak MHD, které tu mají vážně skvěle pokryto, ale i nejrůznější mosty. Hlavní centrum se nachází na ostrově Gamla Stan, najdete tady i legendární barevné domečky, které jsou velkou turistickou atrakcí. I z toho důvodu k nim doporučuju jít hned ráno, kdy tu zaprvé nebude tolik lidí a za druhé tu nebudou otevřený slunečníky restaurací. Gamla Stan je celkově nejvíce turistickou částí Stockholmu, takže se v úzkých uličkách připravte na poměrně velké davy. My jsme ale už umíraly hlady, proto jsem našly jednu italskou restauraci (kterých je ve Stockholmu opravdu hodně) a objednaly si malá piva a naše milované těstoviny s mořskými plody. Mimochodem, Švédsko je velmi známé svou ne úplně přívětivou podporou alkoholu. Vína a tvrdý alkohol v běžných obchodech neseženete, to jen pivo. A to zase nenajdete v chladících lednicích, takže my s Janičkou, které jsme na pokoji neměly ledničku, jsme naše dvě plechovky popíjely hezky teplé 🙂
Nejhezčí pohled na Stockholm a masový kuličky v parku
V pátek ráno nás probudilo sluníčko. Na plánu jsme dnes měly objevit další část Stockoholmu, přesněji vyrazily jsme na jednu vyhlídku, odkud je vidět centrum včetně radnice. Než jsme se ale na naše putování vydaly, zašly jsme na snídani do vyhlášené pekárny Fabrique, kterých je po celém městě několik. Je to tradiční pekárna, kde najdete nejrůznější sandviče, polévky, ale hlavně kanelbullar aka skořicové šneky. A řeknu vám, nejedla jsem lepšího šneka, a to jsem jich už pár zkonzumovala. A vzhledem k tomu, že do Stockholmu se jezdí na šneky, ale také vyfotit si jejich neskutečný stanice metra, jednu zastávku jsem hned navštívily. Jednalo se o zastávku Rådhuset, na které to vypadá jak kdyby vás někdo hodil do pekla.
Po ní jsme se vydali vstříc již zmíněné radnici a na vyhlídku, ze které je krásně vidět právě radnice. Ta se nachází na ostrově Södermalm, na který se dostane (jako všude) pěšky po jednom z mostů. Vyhlídka se jmenuje Monteliusvägen a je to známý pohled na město. Z druhé strany se zase nachází výhled na druhou stranu města, kde se nachází i známý zábavní park Gröna Lund Tivolli, Skanzen (kam jsme se vydaly druhý den) nebo Muzeum fotografie. Naše další kroky ale vedly na zastávku Slussen a do Östermalm Market Hall, což je známý market. Protože jsme ve Švédsku, musely jsme ochutnat tradiční švédské kuličky. Ale protože Švédsko je prostě drahý, daly jsme si jednu porci a sedly si s ní do parku. A víte co? I když to bylo studený, tak to bylo vlastně hrozně fajn a příjemné. Navíc jsme k tomu dostaly i RedBull, takže jsme byly naprosto spokojené.
Po menším refreshi na pokoji jsme se opět vydaly do centra. Tentokrát opět na Gamla Stan a do nejužší uličky ve Stockholmu. Mårten Trotzigs Gränd je úzká pouhých 90 centimetů, má 36 schodů a působí opravdu hodně stísněně, ale my jsme měly obrovské štěstí, že v ní zrovna nikdo nebyl. Takže jsme měly čas a klid na fotku, kterou tady opravdu doporučuju pořídit. Aby toho nej nebylo málo, ještě jsme s pomocí map našly i nejmenší sochu ve městě. Jmenuje se Chlapec, který se dívá na měsíc a vytvořil ji v roce 1969 Liss Erikson a je umístěna na dvoře kostela Finska kyrkan (kostel finské obce). A protože jsme večeři v restauraci měly včera, tentokrát jsme si koupily bagetu a sandvič a sedly si s tím a pivem (Češky se prostě nezapřou :D) k vodě a vychutnávaly si příjemnou atmosféru pátečního večera.
Bez komentářů