Červenec začal moc hezky, protože jsem na přelomu června/července měla dovolenou. Po návštěvě mojí kamarádky Barče na Slovensku jsem s kamarády vyrazila do mých milovaných Krkonoš. Červenec byl relativně klidný měsíc, a i když jsem necestovala tolik jako loni, tak ani letos nebylo o zážitky nouze. Tak jdeme na to.
Co je víc než lívance k snídani? Nic :). Tyhle jsou díky ricottě nádherně vláčné, jemné a nadýchané. Navíc doplněné o maliny a borůvky, polité javorovým syrupem a ozdobené ještě zakysanou smetanou. Jak říkám, tohle je top strop.
Moje dlouho plánovaná dovolená měla vypadat úplně jinak. Měla jsem nejprve absolvovat solo trip po Portugalsku, absolvovat trek po Islandu a pak nahodit krosnou a vydat se z Milána do Říma. Jenže člověk míní a život a Baruš mění. A tak jsem z ničeho nic sbalila svůj metalický kufr a vyrazila za mojí kamarádkou Barčou na Slovensko, přesněji do Nízkých Tater do Banské Bystrice, kde jsem našla na pár dní své útočiště.
Je to šok, ale pořád ještě peču. Sice jsem za poslední půl rok skoro nestíhala péct skoro vůbec, pomalu se k tomu vracím. A miluji to pořád stejně, akorát den má jen 24 hodin, do kterého musíte vměstnat práci, koníčky, spánek a další „zbytečnosti“. Ale všechno se dá napravit a já mám pro vás tentokrát skvělý recept na malinové muffinky.
Není možný, ale článek na téma Kam vyrazit je zase tady. Naposledy vyšel v listopadu 2021, což je teda ostuda. Kavárny miluji furt, ale je pravda, že už neobjevuji tolik nové podniky a snažím se trochu svou peněženku v tomhle ohledu držet zpátky. I tak si ale občas ráda, hlavně s kamarádkami, někam na dobrý brunch či snídani zajdu. A tady jsou moje tipy.
Květen byl pro mě rozhodně ve znamení běhání a závodů. Skoro každý víkend, až na ten poslední, sem běhala a trávila někde na závodech. V Praze, na mém oblíbeném Karlštejně nebo v Karlových Varech. A do toho se mi v hlavě rodil jeden nápad na můj vlastní projekt.
V sobotu se v Praze běžel tradiční pražský půlmaraton, jehož jsem byla poprvé i hrdou součástí. Běhání a sport celkově jsou už dva roky součástí mého života a přiznám se, že když nesportuji den dva, tak sem nervózní a říkám si, jak to udělat, abych mohla jít cvičit. Co stálo za touhle proměnou?
Probudily jsme se s mamkou do druhého dne naší benátské návštěvy. Já jsem se vyspala docela v pohodě, protože mě kam položíte, tak já většinou usnu. Ráno jsem posnídaly naše zásoby, udělaly si sváču, ochutnaly místní kafe z kávovaru (které bylo moc fajn) a vyrazily k přístavu ke katedrále svatého Marca. Dneska nás totiž čekal výlet na dva ostrovy kousek od Benátek – Burano a Torcello.
Musím říct, že březen byl plný měsíc od začátku do konce. Ať už běžné dny, kdy jsem pravidelně běhala, jógovala a chodila do práce, tak už dny, kdy jsem vyrazila do Nového města na biatlon, s mamkou do Benátek nebo s partou kamarádů do Krkonoš. Pojďme se na ten můj březen podívat.
Cestování je moje velká vášeň a pojďme si říct, že už jsem byla v Čechách moc dlouho. A když jsem se rozhodovala, co dát mamče k Vánocům, napadlo mě udělat radost sobě i jí. Společně jsme tak vyrazily do Benátek. A pojďme si říct, že to bylo naprosto top.