Heslo ´Člověk míní a život mění´ bych si podle mě měla nechat vytetovat. I v srpnu jsem totiž měla vyrazit na dovolenou do zahraničí, tentokrát s kamarádkami, ale nakonec jsem sama přešla slovenskou Malou Fatru. A bylo to nakonec nečekaně strašně skvělý.
Probudily jsme se s mamkou do druhého dne naší benátské návštěvy. Já jsem se vyspala docela v pohodě, protože mě kam položíte, tak já většinou usnu. Ráno jsem posnídaly naše zásoby, udělaly si sváču, ochutnaly místní kafe z kávovaru (které bylo moc fajn) a vyrazily k přístavu ke katedrále svatého Marca. Dneska nás totiž čekal výlet na dva ostrovy kousek od Benátek – Burano a Torcello.
Cestování je moje velká vášeň a pojďme si říct, že už jsem byla v Čechách moc dlouho. A když jsem se rozhodovala, co dát mamče k Vánocům, napadlo mě udělat radost sobě i jí. Společně jsme tak vyrazily do Benátek. A pojďme si říct, že to bylo naprosto top.
Porto bylo pro mě mým dlouhým snem. Když jsme se s Nelčou rozhodly jít Camino, ani jsme nepřemýšlely nad tím, že naší první zastávkou bude Porto. To bývá často startovním městem na cestě do Santiaga, ovšem mi jely až do cca hodinu vzdáleného města Barcelos. V Portu jsme si tak užívaly čistě krásy tohohle nádherného místa.
Každoroční shrnutí roku je tady! A musím teda říct, že to byl dost bláznivý, skvělý, ale taky smutný rok. A taky rok, ve kterém jsme všichni začali opět naplno žít a užívat si to, co nám dva roky pandemie covidu vzali.
Severské země byly už dlouho můj sen. Říká se o nich, že jsou to velmi specifická, jedinečné, drahé, ale krásné. A musím říct, že to všechno nám s Janičkou Stockholm, hlavní město Švédska, dal. Za mě je to jedno z nejzajímavějších měst, které rozhodně stojí za návštěvu. Číst dále..
Náš výlet s Nelčou v Salzburgu se v druhé části přesune z přírody a festivalu více do města. Salzburg mi hodně svou architekturou a atmosférou vlastně připomínal Prahu. Přeci jen jsme dlouho byli součástí jedné monarchie a určité prvky se prostě objevují v obou městech. Nutno dodat, že je to ale velmi milé a krásné město. Připravte se na pořádnou nálož fotek. Číst dále..
Některé věci se dějí, aniž byste je nějak výrazně plánovaly. To se stalo i mě, když jsem 1. července odjížděla na filmový festival do Karlových Varů. Dostala jsem totiž hodně nečekanou možnost jet další týden od čtvrtka do neděle na poznávačku do Salzburku. A to je jasné, že já, cestovatelka, jsem nemohla odmítnout.
Už jsou to skoro dva měsíce, co jsme s Denčou vyrazily do Barcelony a já pro vás mám konečně druhou část našeho putování. Počasí se umoudřilo, a proto jsme vyrazily vstříc parku Guell, za který sice nějaké to euro zaplatíte, ale i tak to stojí za to. A samozřejmě jsme nevynechaly ani moře.
Je středa večer, ležím v posteli s počítačem na dece a čekám až mi konečně zabere paralen. Z Barcelony jsme si kromě nespočtu zážitků přivezla i nějaké nachlazení/chřipku. Covida, strašák posledních let, naštěstí ne, i když jsem se stoprocentně připravovala na to, že si pobyt doma prodloužím o týdenní karanténu. Naštěstí je to jen chřipajda, která ale teď vůbec není důležitá. Důležité jsou moje zážitky z Barcelony.