Červenec začal moc hezky, protože jsem na přelomu června/července měla dovolenou. Po návštěvě mojí kamarádky Barče na Slovensku jsem s kamarády vyrazila do mých milovaných Krkonoš. Červenec byl relativně klidný měsíc, a i když jsem necestovala tolik jako loni, tak ani letos nebylo o zážitky nouze. Tak jdeme na to.
Musím říct, že březen byl plný měsíc od začátku do konce. Ať už běžné dny, kdy jsem pravidelně běhala, jógovala a chodila do práce, tak už dny, kdy jsem vyrazila do Nového města na biatlon, s mamkou do Benátek nebo s partou kamarádů do Krkonoš. Pojďme se na ten můj březen podívat.
Poslední měsíc roku 2020. Kdo z nás si neřekl, no konečně? Já tedy ano, i když musím říct, že to byl jeden z nejlepších měsíců tohoto diného roku. Tak pojďme na nové Photo diary, poslední loňského roku.
Druhý měsíc prázdnin. Loni jsem ho strávila v Budapešti, na rozlučce a následně i na svatbě mojí nejlepší kamarádky. Letos jsem byla jen v Čechách, ale jak to ze začátku vypadalo, že se budu nudit, tak opak byl pravdou a je tady další nabitý Photo Diary.
Léto v Čechách mám obecně docela ráda, ale v lednu by mě asi nenapadlo, že většina mé dovolené se bude odehrávat právě v naší domovině. Ale měli bysme umět zacházet s čím máme, tudíž dnešní článek je o našem výletu s Anet do Krkonoš a o tom, že vyšlápnout Sněžku by měl člověk alespoň jednou za svůj život. Číst dále..
Tak jestli jsem říkala, že červenec byl nabitý k prasknutí, srpen na tom byl skoro úplně stejně. Hlavním tahákem tohoto měsíce byla rozhodně Budapešť a festival Sziget, kam jsem jela poprvé a rozhodně ne naposledy. A pak také rozlučka a svatba mojí nejlepší kamarádky Kačky. Další photo diary je tady, tak jdeme na to.