Nemůžu uvěřit tomu, že za sebou máme první měsíc nového roku. Musím říct, že těch 31 dní neskutečně uteklo, byly nabité zážitky, cestováním a občas taky pořádným stresem. To ale tak trochu k mému životu patří. Tak se pojďme podívat na to, co mi ten leden přinesl.
Listopad je většinou mým nejméně oblíbeným měsícem. Letos to ale bylo jinak, protože i přes pár zrušených akcí, na které jsem se těšila několik měsíců, to byl vlastně moc fajn měsíc. Tak se na to pojďme společně podívat.
Kdybych měla vybrat z celého roku jeden z nejvíc akčních měsíců, byl by to možná říjen. Odstartovala jsem ho nejdelším během své běžecké kariéry a zakončila ho krásným výletem do belgických Brugg. A rozhodně to nebylo jediný.
Září je sice první podzimní měsíc, ale tohle září bylo pro mě naprosto perfektní. První týden jsem strávila v Itálii na nádherném jóga pobytu v Itálii, o kterém jsem už částečně psala. Zbytek září jsem se vrátila do pracovního pobytu, a i když je polovina listopadu už, rozhodla jsem se, že vám o devátém měsíci v roce popovídám.
Je to ostuda, že srpnové Photo Diary přichází až v polovině října. Slibuji, že se pokusím se s těmito články vrátit na nějakou původní bázi, tak aby vycházely tak jako tomu bylo dřív, tedy na konci daného měsíce. Teď se ale pojďme vrátit do doby, kdy bylo ještě hezky, zkrátka do srpna.
No psát Photo diary za červenec 30. srpna není nejideálnější, ale já vám nevím, kam ten čas utíká. Já ho prostě nestíhám. Za pár hodin jedu po roce a půl na letiště a razím na 10 dní na jóga pobyt do Itálie, na který se neskutečně těším. Ale o Photo diary za první prázdninový měsíc vás neochudím.
Červen je jeden z mých nejoblíbenějších měsíců a letos jsem se na něj extrémně těšila. Letos jsem totiž slavila třicetiny a měla jsem skvělou oslavu narozenin, kterou jsem si neskutečně užila. Ale nejen o tom bude toto photo diary, které ale vychází skoro až na konci měsíce dalšího.
Dá se říct, že květen byl pro mě takový pohodový fajn měsíc, který měl v sobě nádech normálního života. Jóga pobyt, kavárničky, čtení, hokej. Člověk má pocit, že se vážně všechno vrací tam, kde má být. A doufám, že v podobném duchu se ponesou i další měsíce.
Nová práce, noví kolegové, nové etapa života. Tak by se dal shrnout můj duben, který byl hlavně ve znamení seznamování se v nové práci. Od 1.4 totiž pracuji jako redaktorka na Frekvenci 1, což je pro mě docela změna. Přeci jen jsem na ÓČKU byla skoro čtyři roky a našla si tam ty pravé kamarády. Co dál se dělo v dubnu? Pojďme se podívat.
Jestli pro mě nějaký měsíc byl pořádný fičák, tak to byl březen. Po třech letech a deseti měsících jsem se rozhodla skončit v mém milovaném ÓČKU. Po tak dlouhé době jsem se prostě rozhodla, že je čas jít dál a zkusit něco nového a jiného. A proto jsem se i toto Photo Diary ponese i v tomto duchu.