Tak jsem o jednom červnovém víkendu navštívila hned dvě food festivaly. Jeden záměrně a jeden trochu náhodou, ale byla to jedna z nejvydařenějších sobot, co jsem za poslední dobu zažila. Volná, plná dobrého jídla, pití, hudby a přátel. Co víc si přát!
Věda prochází žaludkem
Jako první jsem 21. června vyrazila na pražskou Ladronku. Zde se odehrával festival zdravého jídla, pití, ale i životního stylu pod záštitou Přírodovědné fakulty Univerzity Karlovy Věda prochází žaludkem. Jak už název celé akce napovídá, šlo o to se dozvědět a ochutnat věci, které jsou sice zdravé, ale dobré. Své food umění tak vyrazili ukázat Kuchařky bez domova, Fresh bedýnky či pokusy přímo od Přírodovědné fakulty. Jako první jsem vyrazily s kamarádkou právě tam a ochutnaly molekulární sekt s jahodovým kaviárem. Na fotce není vidět, ale pomocí suchého ledu, který teda nesmíte vypít, vám pití docela dlouho bublá, šumí a něco se v něm odehrává. Nejsem chemik, takže princip moc nechápu, ale je to určitě zajímavý styl vaření. Už jsem jednou takhle ochutnala molekulární zmrzlinu a byla jsem spokojená.
Naší další ochutnávkou a zkoušením něco nového byla voda z mladého kokosu. Sama o sobě kokos moc nemusím, snažím se mu vyhýbat, ale tady jsem si řekla, že to prostě prubnu. Voda je z nedozralého kokosu a musíte mít prostě dobrou ruku, abyste v kokosu nějakou měly. Pár ve frontě před námi to štěstí neměl, my jsme té vody měly až moc. A chuť? Musím říct, že nevím, jak jí popsat. Něco mezi hořkou, kyselou, sladkou.. Prostě zvláštní, něco co jsem ještě nikdy neměla. Mladý kokos pochází od Fresh bedýnek, které vám dovezou přísun čerstvých potravin rovnou do domu, přímo pod nos. My jsme si pak kokos nechaly i rozkrojit a ochutnávaly jsme. Chutná jak nedozrálý vlašský ořech, a protože nejsem vůbec fanynkou ořechů (jen v čokoládě) tak jsem ho s radostí nechala kamarádce.
Mé další kroky směřovaly z Ladronky na Karlínské náměstí, kde se odehrával další ročník Apetit pikniku. Minulý rok jsem byla nadšená, tenhle rok mě trochu zklamal. Pořád jsem hledala nějaké sladké potěšení, nakonec jsem to ale zakotvila jen o klasických quiche, na kterých jsem závislá. Ne že by tam něčeho sladkého bylo málo, ale bud mě odradily fronty, ceny nebo nehezký vzhled. Kamarádka je zase „masovka“, ta si zase dala jen argentinskou klobásu, kterou slupla jak malinu. Já na maso moc nejsem, stejně jako tak na cibuli, kterou jsem měla v první quiche. Další jsem měla špenátový a pak klasický sýrový se šunkou.
Nakonec jsem ale něco sladkého přeci jen našla. U stánku Mixit, kteří vám připraví müsli podle vašich chuti, jsem zkusila citrónovou zmrzlinu s lesním ovocem. I když zmrzka byla vynikající, měla jsem si dát k ovoci něco sladšího, protože ovoce bylo docela kyselé a spolu s citrónem to nebyla úplně nejlepší kombinace. Kamarádka zas zkusila domácí smetanovou s jahodami a oříšky. Ochutnala jsem a dobrý. Abych se po zmrzlině trochu ohřála, koupila jsem si domácí bio medové perníčky a vynikající cappuccino od Mamma Coffee. Společně s kapelou Tata Bojs, která festival uzavírala, to byla skvělá tečka skvělého narozeninového víkendu.
Bez komentářů