Photo diary aneb co se dělo v září?

Musím říct, že léto a prázdniny mi utekly neskutečnou rychlostí. Na konci srpna se vdávala moje kamarádka a bylo krásné počasí. A druhý den jsme jeli domů a skoro klepali kosu. Září a podzim přišly hodně rychle a daly o sobě vědět s plnou parádou. Ne že bych podzim neměla ráda, právě naopak si ho docela užívám. A vám ukážu, jak jsme si devátý měsíc užila.

Ještě než se pořádně vrhnu do září, které bylo oproti létu hodně klidné, musím se zastavit u Kaččiný svatby. Ta se konala poslední den v sprnu, bylo nádherné počasí a celý ten den byl úžasný. Atmosféra byla vážně úžasná, na svatbě bylo asi třicet lidí a vše bylo rodinné a pohodové. Druhý den jsem spala snad tři hoďky, ale myslím, že jsem si to zasloužila. Následující pracovní dny jsme trávila v práci, kam nastoupila moje staronová šéfredaktorka Adriana. Je vtipný, že to byla právě ona, která byla mou první šéfredaktorkou, když jsem před těma x lety začínala psát. A teď jsme se potkaly v ÓČKU a musím říct, že nám to docela klape 🙂

Všední dny byly ve výsledku hodně stejné. Občas jsme v práci zůstala dýl, občas šla s holkama na kafe, ale oproti srpnu to byla větší pohoda a vůbec mi nevadilo trávit čas sama doma. Pak přišly na řadu víkendy. První jsem strávila v Postupicích s kocourama a ten další  s Anet.Vyrazily jsme na Náplavku, kde bylo krásné počasí. Vyvětrala jsem tam nové šaty ze Zootu a klobouk z Momentu. Na Náplavce jsem koupily snídani, prošly se a zamířily na Vinobraní na Pražský hrad, které bylo úžasné a moc jsme si ho užily. Večer nás čekal Youfest, tedy festival, které ÓČKO spolupořádá. Další víkend jsme vyrazily na koncert Bena Cristovaa, který byl boží a kterého miluju už pěknou řádku let. A poslední víkend jsme zase vyrazila do Prahy s Jančou. Zašly jsme do Café Letka a Letnou prošly až na Pražský hrad. Vinobraní tam jsme vynechaly a šly na Náplavku, kdy bylo taky Vinobraní a kde jsme měly moc fajn burčák.

Pořádně jsem se pustila do čtení a konečně dočetla milovaného Larse Keplers Lazara a Nevítaného hosta od Shari Lapeny. Obě knížky jsou psychothrillery a fakt mě mega bavily. Teď dočítám Slepo mapu od Aleny Mornštajnové a to je taky pecka. Padesát knížek letos asi nedám, ale těch 25 by možná šlo. Čtení mě teď teda mega baví. V září jsem se položila i do pečení a pro kolegyni Lucku upekla mrkváč bez mouky a bez cukru a všem v práci moc  chutnal, což mě potěšilo. Brzo se dočkáte receptu. A recept určitě čekejte i na dýňový cheesecake, který byl na ochutnávce v práci a opět se dočkal velkého úspěchu.

Rovněž byi první Apres Coffee Talk workshopu, který pořádá Verča a Val. Je to naprosto úžasná akce, která má podle mě opravdu velký smysl. Holky jsou neuvěřitelně inspirující a povídání se všema účastnicema bylo úžasný. Jsem neskutečně ráda, že se toho můžu účastnit a dělat holkám nějaké koláče. Dám vám sem odkaz na Verči skupinu Základy sebelásky, kde se dozvíte více informací a která je věnovaná motivaci, sebevědomí a být sama se sebou spokojená. A určitě se tady dozvíte o dalších termínech workshopů a já vám je moc doporučuju. Tohle má totiž opravdu smysl. Holky, díky moc < 3