Jet někam sama, bez kamarádů, prostě na vlastní pěst? Před pár měsíci bych si řekla, že je to nemyslitelné, ale dneska jsem ráda, že jsem do toho šla. Sama jsem totiž vyrazila do Berlína a musím říct, že to byl vážně super nápad a rozhodně jsem takhle nejela naposley.
Vlastně mi vůbec nevadilo, že jsem tam sama. Naopak přišlo mi to skvělý a nejvíc jsem si to užila. Jasně, mohla jsem si fotit jen selfíčka, nemohla jsem si s nikým povídat, ale mohla jsem si sama určovat, kam půjdu, kdy budu vstávat a co si budu kupovat. Neříkám, že takhle budu jezdit pořád, ale na vypnutí to bylo skvělý. Berlín byl na mém wishlistu už dlouho a teď se mi to konečně podařilo, abych tam zůstala i přes noc. Prostě jsem si vybrala termín, zarezervovala hotel a vyrazila .
Den první
Odjezd byl klasicky docela hektický. Víkend předtím jsem byla 12 hodin v práci, balila v neděli večer a v pondělí jsem zaspala. Jela jsem busem od Student Agency v 6.30 z Florence a vzbudila se hodinu před odjezdem. Takže jsem se rychle připravila a pádila na bus. Cesta byla super, hrozně rychle to uteklo, jediný co mi přišlo zbytečný byla povinná přestávka řidiče zhruba dvacet minut před konečnou v Berlíně. Zbytečná půl hodina uprostřed berlínského nádraží.
Dojela jsem na centrální autobusové nádraží ZOB a v tu chvíli začala být zmatená. S davem jsem došla na nějaké metro. Berlínské metro je docela pověstné, má asi devět linek, každá druhá je přestupní a centrum města kromě metra spojují s předměstím i vlaky. Do toho jsem samozřejmě nastoupila já a musela jsem několikrát přestupovat, abych se nejen dostala na metro, ale hlavně ke svému hotelu. Ten byl kousek od nákupní třídy Kurfurstendamm, kde můžete nakoupit od Louis Vuton až po HM nebo Forever 21.
Hagen-Dass nezklame nikdy
Vybrala jsem si čtyřhvězdičkový hotel Art´otel Berlin Kudamm, který je ve stylu Andyho Warhola. Všude viseli jeho obrazy a fotky, pokoje byly moderní, jednoduché a dokonalé. Já jsem si v tom svém úplně libovala, výhled jsem měla na ulici, ale nic nebylo slušet. Doporučuji. Přiznávám, že nebyl úplně levný, ale nechtěla jsem bydlet v nějakém polorozpadlém baráku, když jsem výlet absolvovala sama. Kromě toho jsem chtěla místo v centru, což se dokonale podařilo.
Jakmile jsem se v pondělí v poledne ubytovala, shodila z ramen tašku, oblékla šatky, sbalila potřebné blogerské doplňky; rozumějte foťák, mapu a sluneční brýle a vyrazila do centra. Vše jsem odstartovala dokonalou zmrzkou Haagen – Dazzs; mango a krém s oříšků a medu a chrochtala si, jak je to dokonalé.
Jako první jsem se rozhodla poznat historický Berlín. Prošla jsem se parkem Tiergarten a pak se autobusem svezla až k Říšskému sněmu, na který jsem zůstala celá opařená koukat. Naprosto nádherná budova, která sloužila k tak smutným okamžikům naší historie. Kdo jste u Říšského sněmu byl, musí vám být úplně jasné, jak úžasné a mrazivé to je. Překvapující je, že vedle Říšského sněmu se tyčí moderní budova a okolo něj protéká řeka Spréva. Vše je ale v dokonalém souladu. Pak jsem se pěšky vydala k Braniborské bráně, kde začala moje série focení selfíček. Tohle hold nejde vynechat nikdy.
Říšský sněm
Braniborská brána
Opět jsem nasedla do busu a dojela do proslulé náměstí Alexanderplatz. Kde se mimo jiné nachází i Primark a moje milovaná kavárna Coffee Fellows, kde jsme s Jančou byly poprvé, když jsem v Berlíně byly a já tam opět musela znova. Protože jsem už umírala hlady, dala jsem si bagel s lososem (4,50 euro) a domácí limoádu s lesním ovocem (4, euro za mega velkou). Bagel jsem ani nesnědla, protože byl obrovský a je fajn, že ho připravují přímo před vámi a není to žádný sandvič z krabičky. Limonáda byla fajn, vypila jsem jí skoro na ex, jen mi přišla trochu trpká a málo slazená, ale to je asi jen o chuti. Pak jsem klasicky šla do Primarku, který mě naprosto otrávil počtem lidí a front u pokladen. Večer jsem zakončila u BBC, ginu s tonicem a těstovinového salátu na hotelu.
Bez komentářů