Když jsem jela vlakem na Colours of Ostrava věděla jsem, že nechci všechno jídlo zvládnout na festivalu, ale objevit i nějaké kavárny. Výhodou bylo to, že jsem bydlela v centru a mohla si dovolit komfort střechy nad hlavou, postele a sprchy. Navíc jsem pár tipů dostala od kamarádky, která ostravskou food scénu trochu zná a něco jsem vyčetla na netu. A tak jsem tady s tipy na kavárny, která jsem za čtyři dny navštívila já.
CØKAFE Centrum
Jako první jsem v pátek ráno i s počítačem zamířila do kavárny CØKAFE. Vyhlédla jsem si jí den předtím z tramvaje a chybu jsem určitě neudělala. Usadila se ke stolečku pro dva, zapnula počítač a objednala cappuccino, chleba s domácí vajíčkovou pomazánkou, meruňkovou limonádu a z baru si vyhlédla borůvkový muffin. Musím říct, že chleba a vajíčkovka byly naprosto luxusní, kafe taky super, ale dokonalost sama byla skvělá meruňková limča, na kterou vzpomínám dodnes. Hodně poctivý byl i muffin, kde borůvek bylo opravdu požehnaně. Co se týče jídla i interiéru super a byla jsem nadšená, proto se není čemu divit, když jsem se tam pak s Janičkou vrátily i v neděli. Muffin jsem vyměnila za višňový koláč, který byl také fajn, ale přeci jen ten muffin byl super. Z čeho jsem ale nebyla moc nadšená byla obsluha. Zvláště slečna, která se mě v pátek zeptala, jestli na někoho čekám. Přišlo mi, že mi chce naznačit, že bych měla odejít, protože jsem u stolu seděla sama a oni měli dost plno. Pustila jsem k sobě jednu slečnu a objednala si mátový čaj, abych mohla dál pracovat. Ale dotyčná servírka měla takový pohled, že jsem to po dvaceti minutách vzdala a šla jsem jinam. Když jsme se tam pak vrátily s Janičkou v sobotu, bylo to mnohem lepší a i holky servírky byly přátelštější.
Cappuccino: 52 Kč
Mátový čaj: 50 Kč
Limonáda: 47 Kč
Koláč: 45 Kč
Pomazánka s domácím chlebem: 52 Kč
Muffin: 45 Kč
Kavárna Daniel
A přesně do téhle kavárny jsem zamířila, když jsem zjistila, že nejsem v CØKAFE úplně žádaná. Sice jsem v ní už nepracovala, ale vychutnala jsem si chvilku do té doby, než jsem měla sraz s Majdou. Kavárnu Daniel znám už několik let, jednou mi jí v Ostravě ukázala moje kamarádka Lada, kterou tímto zdravím :). Kavárna je jedinečná v tom, že se nachází v jednom z ostravských bytů. A to jí činí výjimečnou, protože má dost netradiční prostor a je díky tomu hodně jedinečná. Jestli bych někdy měla svou vlastní kavárnu, chtěla bych přesně něco takového. V kavárně jsem si dala jablečný koláč a cafe au latté. To bylo ale bohužel strašně sladké, protože bylo ještě ochuceno skořicí. Navíc bylo i pekelně horké a obrovské, což jsem nečekala. Bohužel jsme tak stačila vypít jen cca půlku a pak už s opařeným jazykem zas musela frčet dál. Štrůdl byl ale perfektní a musím říct, že mě celá tahle kombinace hodila z třiceti stupňů hezky do podzimu. Jo, to by se hodilo spíš teď, ale nevadí. Sympatická byla ale nejen obsluha a prostor, ale i cena. Tuhle pecku totiž za 36 korun asi nikdy jen tak neseženete.
Jablečný koláč + caffe au lait: 36 Kč
Interiér kavárny je úžasný
Bo Bistro Store
Hned po návštěvě CØKAFE a Kavárně Daniel jsem zamířila do kavárny Bo Bistro Store. Měla jsme tam sraz s Magdou, ale dala jsme si tam jen dva aperoly. Vrátily jsme se do ní s Janičkou den potom, kde nás opět navštívila Magda. Tentokrát jsme zašly i na snídani. A přestože bistro má jednoduchý design a nic zde není zbytečně, trochu mě tohle místo zklamalo. Za prvé to byla dost pomalá obsluha, jen na kafe a limču jsme čekaly snad dvacet minut a to kavárna nebyla ani zdaleka tak plná. Pak mě trochu zklamala i vaječná omeleta, která byla taková nijaká. Sice bylo psáno, že je se sýrem, ale vůbec jsem ho tam necítila a navíc mi k tomu chyběla třeba šunka, špenát, zkrátka něco navíc. Kromě toho nebyla ani moc dochucená a salátek z rukoly, který nebyl vůbec ochucen, taky moc parády neudělal. Kafe sice špatné nebylo, ale podruhé už bych se do kavárny asi nevrátila.
Vaječná omeleta: 85 Kč
Cappuccino: 45 Kč
Limonáda mango/meruňka: 50 Kč
Čauky Mňouky Café
Asi víte, že miluji kočky a byla bych schopná adoptovat všechny opuštěné na celým světě. Jednoho kocoura jsme takhle i zachránily, to je dobře známý Lui a další obývají misky v Postupicích a občas i gauče. Proto, když jsem si cestou z tramvaje všimla, že je kousek od našeho ostravského bytu kočičí kavárna, věděla jsem, že do ní musím zajít. Přemluvila jsme Janičku a zašly jsme tam poslední den, těsně před odjezdem do Prahy. V kavárně jsme byly asi pět minut před otvíračkou, a protože pršelo, paní z kavárny nás vzala dovnitř ještě dřív. A musím říct, že tak krásné kočky jsem už dlouho neviděla. Většina z nich byly mainské mývalí, které jsou hodně velké, ale přítulné. K nám hned jedna kočička přišla a usadila se mi na klíně. To se mi v kočičí kavárně snad ještě nikdy nestalo. Celkově byl prostor kavárny opravdu krásný a zařízený tak, aby byly spokojené nejen kočičky, ale i zákazníci. My s Janičkou si daly huga a strávily tam příjemnou hoďku. Kočky měly možnost jít i na krytou zahradu, ale protože pršelo, tak jich tam moc nebylo. Zato se jedna kočička usadila na baru a kontrolovala zákazníky u placení. Jak říkám, pro mě to byl zážitek.
Hugo Spritz: 75 Kč
Tohle není moc friendly fotka, ale prostě tu musí být <3
Bez komentářů