Objevit Bánskou Bystrici a okolí aneb nekonečné horské výhledy, slovenské Camino, degustace a spousta top jídla

Moje dlouho plánovaná dovolená měla vypadat úplně jinak. Měla jsem nejprve absolvovat solo trip po Portugalsku, absolvovat trek po Islandu a pak nahodit krosnou a vydat se z Milána do Říma. Jenže člověk míní a život a Baruš mění. A tak jsem z ničeho nic sbalila svůj metalický kufr a vyrazila za mojí kamarádkou Barčou na Slovensko, přesněji do Nízkých Tater do Banské Bystrice, kde jsem našla na pár dní své útočiště.

Po půl roce docela intenzivní práce a jednom dni dovolené jsem potřebovala nutně vypnout a zmizet z Prahy, od toho, že jsem neustále online a zvyklá odpovídat prakticky hned. A tak jsem ve středu vyhlásila, že do neděle budu off a zprávy vyřídím v neděli. Moje kamarádka Barča, kterou jsem poznala před x lety na Letní herecké škole, žije v Banské Bystrici, a protože jsme se x let neviděly a já jí neustále slibovala svůj příjezd, nakonec jsem se rozhodla, že volné dny využiju k její návštěvě. A protože jsem věděla, že ona bude normálně chodit do práce, já budu mezitím chodit po horách, jíst, luštit křížovky, číst a třeba i trochu běhat (to mi nakonec nevyšlo, tak třeba příště.) Tady je pár tipů na to, co v Banské Bystrici a okolo ty čtyři dny dělat a jak si to užít možná ještě víc než dovču někde u moře.

Hory

O Bánské Bystrici se říká, že je to brána do Tater. Okolo ní jsou Nízké Tatry, které jsou krásné v zimě i v létě. Ostatně, já osobně hory miluju možná více v létě, než právě v zimě. Bydlela jsem na Hotelu Šachtička naproti kterému je i lyžařský vlek a možnost pěších výletů i výletů na kole (na hotelu vám dokonce půjčí i elektrokolo). První den jsem vyrazila do Španie Doliny, která se nachází cca 2 km od Šachtiček, ale z kopce dolů (takže zpátky hezky nahoru). Špania Dolina patří k jednomu z nejkrásnějších míst na Slovensku a dříve to byla významná hornická vesnička. Třeba v roce 1764 navštívili Španie Dolinu synové Marie Terezie Josef a Leopold a vstoupili do jedné z šachet. Krásný je i Kostel Proměnění Páně, původně románská stavba, ze které se dochovala hranolová věž. Zajímavostí je kryté schodiště se 162 schody.

 

Ze Španie Doliny vede spoustu cest, nutno ale dodat, že oproti Česku, nejsou moc turisticky značené. Mě proto hodně pomáhaly Mapy.cz, díky kterým jsem si našla i svůj další pěší výlet, a to jednu z Camino etap na Slovensku, přesněji tu ze Starých Hor do Bánské, které měla mít cca 16 km. Já jsem napojila až ve Španie Dolině, tudíž to bylo cca 10 km, ale musím říct, že to byla moc hezká trasa. Většinou po asfaltce, ale zato lesem a moc aut tam taky nejezdilo. Následně jsem sešla na lesní cestu a nakonec jsem po cca 4 hodinách dorazila do Bánské. Camino hvězdička ale přestala být po cca 4 km, takže opět díky moc za Mapy.cz.

Třetí výlet už byl o mnoho kratší, protože jsme si vyšla na Panský diel, který se nachází přímo naproti Šachtičkám, a pokud se nechcete škrábat přímo do kopce, tak nahoru vede fajn cesta lesem. Věřím, že nahoře musí být krásné výhledy, já jsem ale nakonec šla nahoru v dešti, takže ty výhledy byly spíše skryté za mlhou. Něco jsem i tak ale přesto viděla a byla jsem z toho nadšená.

 

Jídlo

Dá se říct, že mezi moje koníčky patří jídlo. Miluju někam vyrazit a objevovat místní kuchyni a dobroty. A ze Slovenska bych tak nemohla odjet bez brynzových halušek, které jsem měla v Banické Cimře. V Bánské mě Baru vzala do skvělého bistra Davaj Het, kde jsem poprvé měla vegetariánský burger s oštipokem a brynzou a podruhé tradiční langoš se sýrem, kečupem a česnekem. Trochu prasárnička, ale za sebou měla pěší výlet, takže proč ne. A skvělé bylo, že jsem po tom neměla žlučníkový záchvat jako z mýho posledního langoše na Majálesu v Praze. V Banské můžu ještě doporučit kavárnu Výklad, kde měly nejenže top víno, ale také nádherné hrneček na kafe, který jsem tam prostě nemohla nechat. Ve Výkladě se specializují na lokální produkty, všechno si pečou a dělají sami a podporují místní, čemuž hodně fandím. A do třetice musím doporučit ještě veganskou restaurace Lemberg bistro, která se nachází v Bánské Štiavnici, kam jsem vyrazili v sobotu na degustaci naturálních vín. Menu je složen z několika zemí, včetně Slovenska, Japonska, Ukrajiny, Itálie či Uzbekistánu. Já si dala vege smažák a hranolky a musím říct, že lepší sem snad nikdy neměla. Co dokáže hráškový protein.

Zábava

Tenhle výlet nebyl úplně o tom, že budu na party do pěti do rána. Naopak, v posteli jsem klimbala v deset večer a vstávala v půl devátý s budíkem, abych v devět stihla snídani. Rozhodně jsem se ale nenudila a kromě pěších výletů jsem vyrazila i za „zábavou“. Ta pro mě představovala návštěvu Muzea SNP, tedy Slovenského národního povstání. SNP se konalo v roce 1944 a připomíná ho výstava právě v Muzeu. Samozřejmě nechybí ani zmínka o 2. sv. válce všeobecně, o tom, jakou roli v ní hrálo Česko a Slovensko i jaké byly její důsledky. Výstava je doplněna multimediální částí a musím říct, že sem z některých záběrů měla opravdovou husinu. Rozhodně návštěvu Muzea, které bezesporu nepřehlédnete, doporučuji. Ty 3 eura za to stojí a člověk se dozví mnoho nového. Samotné muzeum je neskutečné a nedivím se, že stavba patří mezi nejpozoruhodnější moderní architektonická díla na Slovensku. Součástí je i památník obětem SNP s názvem Oběti varují.

Část soboty jsem sice strávila ještě v lesích, ale odpoledne mě Baru vzala do Bánské Štiavnici na degustaci naturálních vín. Naturální vína nemají žádná specifikaci, obecně ale platí, že vinaři pracují jak na ve vinici, ve sklepě čistě přírodně, bez chemických přípravků a žádných zásahů do vín. Vína bývají nečeřená, nefiltrovaná a s malým nebo žádným množstvím přidané síry, víno kvasí bez přidaných kvasinek, spontánně. Většinou v dřevěných sudech, hliněných amforách, betonových vajíčkách a jiných speciálních nádobách. Vinaři většinou nabízejí to, co jim samotným chutná a nejedná se o masovou produkci. Je to záležitost spíše lokální, což jsem tedy skoro obrečela, protože mi žádný vinař nedal naději, že by dodával do Prahy. Sama jsem ale vín vyzkoušela několik, příjemně si popovídala a domů si kromě vína odvezla i skleničku. A samotné město je moc hezké, centrum je zapsané v seznamu UNESCO a tady jsem rozhodně nebyla naposledy.

Ubytování

Až se do Bánské vydáte vy, rozhodně se ubytujte v Hotelu Šachtička, který vlastní rodina manžela mojí Barči. Já tam za ty čtyři dny zažila úplný luxus v podobě solo snídaních, bazénu jen a jen pro sebe, nádherných výhledů a top péče, kdy jsem nikomu nepřišla na obtíž. Navíc tu najdete i skvělou restauraci Banická cimra, kde najdete i místní a slovenské speciality. Do toho si dělají i vlastní pivo Divný les, který rozhodně doporučuji vyzkoušet. Ubytování se nachází uprostřed hor, do města je to autem zhruba 10 minut v okolí je spoustu možností na pěší i cyklo výlety.