Objevit.. aneb Brněnské (nejen) kavárenské zážitky

Nevydržím na jednom místě. Proto, když jsem se vrátila z dovolené z Řecka, musela jsem prostě odjet zase na pár dní pryč. S Verunkou jsme vyrazili do Brna, což byl zpětně neskutečně dobrý nápad.

S Verunkou z Čas kávičky jsme nad nějaký společným výletem přemýšlely už neskutečně dlouho a Brno byla naše první volba. Samozřejmě, že náš hlavní plán bylo navštívit to nejlepší z brněnské food scény, což musím říct, že se nám dost povedlo. Nouze nebylo ani o vtipné zážitky, kterými byl tenhle výlet prošpikován. S Verčou jsme se rozhodly, že organizační věci, jako cesta a ubytování, necháme na ní a já vyberu ty nejlepší kavárny a podniky, kde to musíme vidět a hlavně ochutnat.

Začalo to ovšem už v Praze na nádraží. S Verčou jsme zjistily, že každá sedíme v jiném kupé. Verča nekoupila lístky naproti sobě, ale za sebou. Já jsem tak seděla za večer a cestou jsme si psaly zprávy. Moje kupé bylo v pohodě, seděla jsem tam s dvěma blogerkami; s youtuberkou NotSoFunnyAnny a vegankou Nikavujisic, kterou jsem sice neznala já, ale od té doby jí sleduji a je fakt moc sympatická. Cestou jsem strávila nad knížkou a se sluchátky v uších a dvě a půl hoďky utekly jako voda. Verča měla kupé mnohem horší, její report z Brna si přečtěte u ní na blogu Čas kávičky.

 

Vtipné zážitky pokračovaly i Brně, kde jsme se s Verunkou vydaly prvně směr centrum, protože do předání bytu zbývaĺ ještě nějaký čas. Na známém „Zelňáku“ jsme si koupily dvoulitrovku burčáku a vyrazily na naše airbnb ubytování. To sice nebylo úplně v centru, jak jsme si myslely, ale hlavně jsme zabočily do uličky, ve které se nacházeli i brněnská teplárna. Teplo bylo sice zaručeno, ale také výhled na dva obří komíny. Byt byl ale naprosto vyhovující na tu jednu noc. Jakmile jsme umístily burčák do lednice, vydaly jsme se na naši gastro tour. Jako první jsme zamířily do La Donuterie, kde měly jen do jedné hodiny.

To, že jsme ji s Verčou hledaly třicet minut, abychom pak zjistily, že jsme celou dobu chodily okolo budovy, kde stánek nacházel, snad ani říkat nebudu. Stánek s těmi krásnými donuty se totiž nacházel uvnitř budovy. Nakonec to ale stálo za to, protože za 50 korun jsme dostaly obří donut. Já šla do klasiky; s nutellou a skořicovým cukrem, Verunka zkusila s arašídovým máslem. Poté jsme se odvalily směr Špilberk, protože počasí venku bylo více než nádherné. Fotily jsem, povídaly si a probíraly takové ty typický holčičí věci, což byl vlastně účel celého Brna. Užívaly jsme si okamžik; to že jsme tam spolu, povídáme si a před námi jsou jen hezky strávené hodiny.

Pak jsme se vydaly do Café Momenta, která nás snad jako jediná kavárna v Brně zklamala. Nejen obsluhou, ale z citronového dortíku (65 Kč) jsem taky nebyla moc nadšená. Náladu a chuť jsme si vyrazily zlepšit do Melounového cukru, ve kterém ale probíhá rekonstrukce. Nakonec jsme tedy zamířily do hipsterského SKOGu, kde nás neskutečně milá slečna usadila ke stolku odkud akorát někdo odcházel, neustále nám dolévala vodu a navíc s námi sdílela naše nadšení pro slaný koláč s hlívou a čedarem (58 K).

Když se k tomu přidá nádherné místo a dokonalé domácí limonády (51 Kč) a nic nám nechybělo. Protože jsme si chtěly trochu zašopovat, vyrazily jsme do centra města do obchodů, ze kterých jsem si odnesla boží svetr, který teď tahám furt a super zlevněnou denimovou košili.

 

 

 

Pak nastal čas večeře a hlavně čas bistra SOUL, na který jsme slyšela jenom slova chvály. Já jsem zvolila milované fish and chips (169 Kč) s domácími hranolkami. Musím říct, že takhle dobrou smaženou rybu jsme neměla ani v Londýně a Verča okusila obří sendvič s hranolkama (159 Kč). Jak říkám, obě jsme odcházely spokojené a totálně přecpané. Kdybych měla ještě místo v žaludku, rozhodně bych prubla některý z jejich nádherných dortíků, které se na mě smály z výlohy. Dovedete si představit návštěvu Brna bez zastavení v legendárním Baru, který neexistuje? My ne, a tak jsme se do něj vydaly.

Pohltila nás atmosféra starého Hollywoodu, kterou podpořila podobně oblečená servírka, která nám hned přinesla vodu a menu. Já jsem šla do Italského románku (155 Kč) a Verča do 10 tisíc metrů nad mořem (145 Kč). Sice to nebyla nejlevnější volba, ale rozhodně jsem nelitovala. Drink byl trochu hořký, myslím, že v něm bylo campari, ale za zkoušku to stálo. Večer jsme ještě zakončili burčákem a v devět zalehly vyřízené a uchozené do postele.

 

Snídaně v neděli měla patřit bistru Brunches. Na tohle bistro jsem slyšela samou chválu od Kačí z Miluji svůj život a Marti z Coudys cookies. Sice to bylo přes celé Brno, cca 5 km od naše ubytování, ale protože bylo opět krásně, vyrazily jsme na snídku. Málem to ale dopadlo, že cesta byla zbytečná. Bistro bylo totálně full a my už byly smířené s tím, že se bez snídaně obejdeme. Nakonec Verča ukecala neskutečně milou servírku a my už hačaly u okna u posledního volného místa.

Já jsem po dlouhém váháním skončila u lívanců s preclíky, slaným karamelem a čokoládou (120 Kč), které jsem obdivovala den předtím na Instagramu. K tomu cappuccino (45 Kč)  a pomerančový džus (40 Kč) a byla jsem v sedmém nebi. Nejlepší lívance, které jsem kdy jedla za nádherných 90 korun. Po více než hodině jsem nabraly směr Coffee Bar Mymika, kde jsem opět šla do latté (59 Kč) a Fritz coly (68 Kč).

Během posledních desítek minut v Brně nám došlo, že sice máme koupené lístky na vlak, ale že nemáme místenky. Ano, důvod proč s Českýma dráhama skoro nejezdím je ten, že si sice koupíte lístek, ale místo vám k tomu nepatří. Tudíž opět další placení. S Verčou jsme sice koupily místenku, ale do blbého vlaku.. Ano, blondýny na cestách. Nakonec jsme našly v totálně narvaném vlaku poslední volné místečko, přestože jsme se směřovaly s tím, že si kecneme obě na zem. Na zem si nakonec kecla Verča u mě a dojela tak až do České Třebové. Pak se uvolnilo místo ve vedlejším vagónu a opět jsme tak jely odděleně.

S Verčou jsme si náš společný víkend užily, a to nejen díky skvělému počasí, které bych teď vrátila zpátky, ale hlavně díky společnosti. S Verčou jsme už začaly plánovat další města a chceme takhle objevit i další krásy naší země. Koukněte na video, kde náš víkend Verunka krásně natočila a sestříhala.